Fantazie a splněná přání
Dnes jsem měla opět možnost prožít si, alespoň ve fotografiích, svou plavbu snů. Více než třicet let jsem si přála plavit se velkou lodí. Ve své fantazii jsem brázdila oceány ničím menším než Queen Mary. Před deseti lety spustili na hladinu 345 m dlouhou a 41 m širokou "Dvojku" a má radost neznala mezí. O rok později, při její první plavbě, mé vodní touhy "vysušila" cena palubního lístku.
Když v loňském roce ztroskotala Costa Concordia, jen jsem se podivila, jak mohl někdo vstoupit na loď s tímto jménem. U nás na Severu se slovem "konkordia" označovaly pohřební vozy. Skutečně jsem netušila, že v latině to znamená svornost, jednota, souhlas, soulad. A už vůbec mne tato tragická nehoda neodradila od mého snění.
V loňském roce mne Kulíšek přesvědčila vyplout. Přiznám se však, že bez její pomoci, půlročního zařizování a zejména znalosti anglického jazyka, bych si maximálně pouštěla papírové lodičky na místním potoku. Letošní plavba po východním středomoří lodí Costa Fascinosa (délka 290 m, šířka 36 m) byla skutečně fascinující. Benátky, Bari, Katakolon/Olympia, Izmir, Istanbul i Dubrovník mají již nedomyslitelně své místo v mé dlouhodobé paměti epizodické. A vůbec mi nevadí, že vzpomínky v tomto šuplíku časem získávají, oproti realitě, na barvitosti a kráse.
(Autobiografická paměť obsahuje vzpomínky na vlastní život, osobní zážitky. Tyto informace jsou doprovázené emocemi, které ovlivňují schopnost znovu vybavení.)
Fantazírujme, sněme a plňme si svá přání. A nemusí mít zrovna rozměry čtrnáctipatrové námořní lodi.
