Dvojí překvapení
Jana Pažoutová, Dvojí ortel, MOBA, 2021, *****
Anotace
Čechy, 50. léta 17. století. Život Vojtěcha Kamarýta, kdysi zámožného měšťana a úspěšného obchodníka, skončil před čtyřmi lety, když ztratil celou svou rodinu, majetek i čest. Nebo si to alespoň myslel. Náhodné setkání se ženou až neuvěřitelně podobnou jeho zemřelé manželce a s jejím dítětem v něm však vyvolá podezření, že události, jež vedly k jeho zkáze, se možná odehrály docela jinak, než si dosud myslel. Postupně se před ním odhalují střípky, které ho při pátrání po pravdě přivádějí na jediné místo, kam se už nikdy neměl vrátit: do rodného města…
Jsem bytostně proti „speciální metodě vnímání textu - rychločtení“. Mozek nutně potřebuje určitý čas, aby přečtené zpracoval a uložil. Podle mého laického názoru nezůstane v hlavě při použití této „metody“ ani studijní text, ani příběh. Navíc, proč stále někam spěchat?! Ale i v tomto případě platí, že výjimka potvrzuje pravidlo. Proto citlivějším povahám doporučuji, aby první kapitolou jen tak prošustěli a nenechali se odradit od dalšího čtení.
Pro mě dosud zcela neznámá Jana Pažoutová (Kopečková), vystudovaná historička a archivářka, dlouholetá tolkienistka a členka Tolkienem inspirovaného hudebního sdružení, mě velmi příjemně překvapila.
Její vyprávění má spád, i když tu a tam používá historické pojmy, jejichž význam jsem si musela, resp. chtěla vyhledat. Použila mou oblíbenou retrospektivu. Dvě časové linie – nedávná minulost a jí poznamenaná současnost – se střídají přesně v okamžicích, které čtenáře nutí číst dál a dál.
Sugestivně popisuje bezmoc člověka, proti němuž se spikne téměř celý svět. Člověka, kterého lidé, nikoli osud, dostanou až na samé dno (napadá mě: šlo by to i dnes tak lehce?). Člověka, který sám zlo oplácí zlem, až dílem náhody, ale také trochy štěstí a velkého odhodlání, svůj neblahý osud začne měnit.
Velmi mě také zaujaly pasáže z katovny. Kati a jejich rodiny byli ve středověku sice potřeba, ale společnost je nepřijala. Nesměli se s nikým stýkat, často bydleli na samotách či museli chodit viditelně označeni. Přesto neodmítli pomoc, pokud o ni byli požádáni.
V každém z nás je dobro i zlo. Záleží na tom, kterého „vlka krmíme“. I nad tím, čí misku naplní, musí hlavní hrdina v závěru přemýšlet. Po rozuzlení, které mě velmi překvapilo. Bylo nečekané, překvapivé, originální.
I když je můj TBR seznam velmi dlouhý, přidala jsem si do něj autorčin předchozí historický román Ohnivá mise.